Mlýn

Historie větrného mlýna není zcela známá. Původně byl postaven v Dřevohosticích, ale kolem roku 1850 byl rozebrán a na dvanácti vozech převezen na nové místo do Skaličky, kde jej majitel pan J. Herodek postavil. Přitom zřejmě i před přestěhováním nebyl mlýn původní, protože vročení na různých částech vnitřního zařízení obsahují různé letopočty (na regulačním závaží 1786, na krupníku 1812). J. Herodek byl ve druhé polovině 19. století na hranicku známým krajánkem, sekerníkem a mlynářem, který větrné mlýny stavěl, kupoval i prodával.

Tento mlýn daroval své dceři, která se provdala za Josefa Červka do Skaličky. Ti bezmála 20let bydleli v šalandě mlýna, postupně až jako 14-ti členná rodina. V roce 1876 postavili u mlýna roubenou chalupu a zděnou až v roce 1905. V roce 1900 byl mlýn zasažen bleskem a v roce 1906 mu vichřice ulámala křídla. Vždy však byl znovu opraven.

Mlýn i jeho mlýnské zařízení je původní, kromě trámu, který se nazývá „matka“. Ten byl vyměněn při stěhování do Skaličky. Později byla opravena střecha, křídla, trám nesoucí hlavní hřídel a dvě stěny v horní části mlýna.

Od roku 1940 je mlýn pod ochranou státní Památkové péče, takže když mlýn v roce 1941 poškodila vichřice, dostal majitel na opravu státní příspěvek 600 Kč. V následujícím roce byl mlýn, tak jako většina ostatních zaplombován a mletí bylo zakázáno. Po skončení války byl díky majitelům provoz obnoven. Mlýn fungoval velmi dlouho, asi vůbec nejdéle u nás. Naposledy šrotoval v roce1966. Mlýn je dodnes pečlivě udržovaný a dal by se i zprovoznit.

Mlýn má obvyklé rozměry, tj. základnu 5,7 x 5,7, výška i se střechou 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na přední straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové. Na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Mlýn stojí na dubové konstrukci, což je dřevěný kříž, ve kterém je osazen mohutný sloup. Sloup drží čtyři vzpěry osazené na kříži. Na vrchním čepu sloupu je posazen tak zvaný „tatík“. Hlavním nosným trámem je již zmíněná „matka“. Pomocí této základní konstrukce je možno celým mlýnem otáčet proti větru.

Křídla mají délku čtrnáct metrů a plocha jednoho křídla je 11,25m2. Křídla jsou připevněna na litinové hlavě. Litinová hlava je na společné hřídeli s palečnicovým kolem, které pohání mlýnské zařízení.

Ve druhém patře se nachází převodové ústrojí, které pohání mlýnské složení, na kterém se mlel převážně šrot a všechny druhy mouky. Zachovalé převodové zařízení pohání krupník na výrobu krup.Ve druhém patře je také mlýnské složení tzv. kašník, na kterém se vyráběly jáhly z prosa. Kašník není původní a je již poháněn elektromotorem. V prvním patře je umístěna moučnice, do které přes potrubí padala mouka i šrot. Dále je tam ruční fukar na čistění hrachu a vyky.

Z historických pramenů víme, že mlynář dodával mouku jistému zákazníkovi až do Vídně, který si ji objednával pro její vysoké kalorické hodnoty. Za semletí mouky se platilo tak zvané mýto, tady ve Skaličce to bylo ze 100 kg 5 kg rozprachu. Za šrotování se platilo za 100 kg 5 Kč.

Dnes je mlýn využíván jako rodinné muzeum rodiny Antonína Červeka. Prohlídku mlýna lze uskutečnit v kteroukoliv denní dobu. Je vhodné, aspoň den předem si domluvit návštěvu na tel. čísle 736180770.