Lesní kaple Teodora ve Skaličce určuje termín hodů na konec října před dušičkami. Tento podzimní termín neovlivňuje báječnou pohodu a veselou atmosféru u sokolovny a na vesnici. V letošním roce nám přálo i sluníčko a nic nebránilo celým rodinám s kamarády poobědvat venku u sokolovny uprostřed hezky zbarvené podzimní přírody. Mužský, již několik let stmelený kolektiv, zajišťoval již v pátek maso a dostatek zabijačkových specialit, aby všichni spoluobčané byli v sobotu spokojeni a balíčky dobrot a plné konvičky si odnesli domů na neděli.
Čtyři druhy jídel postačily pro každého a na dosycení byly pecáky. Nechybělo ani chlazené pivo na čepu se slivovičkou a spousta dobrot pro děti. Požitek z těchto dobrot nám zpříjemnily tóny harmoniky po celý den i večer. Postupem času nám Skaličákům již nestačí jen proslavený pan Krasňák a pomáhá mu pan Kostka z Hranic, který je vlastně také trošku Skaličák přes manželku. Nově zrekonstruovaná sokolovna patřila jídlu a posezeni celých rodin, avšak sál po třinácte hodině patřil Kouzelníku a iluzionistovi se svým vystoupením pro děti, které se dvě a půl hodiny hlasitě bavily a soutěžily. Zábava s úsměvem na tváři to byla i pro nás dospělé. Po kouzelníkovi přišla na řadu bohatá tombola, kterou zajistili podnikatelé a přátelé z obce a okolí a tak nechyběla třeba ani televize. Po tombole se nepospíchalo domu a zpívalo se při harmonikách do večerních hodin, protože slavnostní mše svatá v Lesní kapli byla v neděli až o půl dvanácté. Domácí nedělní oběd se musel posunout, protože po mši proběhlo slavnostní požehnání kaple Panny Marie na konci vesnice u Řehákového. Nešlo se samostatně, ale průvodem s Kelečskou kapelou. U kapličky promluvila starostka obce a seznámila přítomné o vzniku kaple a přenechala slovo dvěma farářům, kteří kapličku posvětili. Všichni pojedli připravené cukroví a zapili to kávou a slivovičkou od starostky obce Skalička. Od kapličky jsme postupně odcházeli domů a cestou hodnotili báječné, hezké a sluníčkem prosluněné Skalické hody 2016.
František Pavlík