Sobotní odpoledne ve Skaličce patřilo dětem. Po krátkém odpočinku po obědě přicházely postupně k sokolovně, aby si od babičky vyzvedly kartu na pochod pohádkovým lesem. V letošním roce patřil pochod večerníčku. Již na prvním stanovišti za branou Větrného mlýna čekal na děti Pat a Mat a děti musely postavit domeček. Za splnění úkolu dostaly razítko na kartu a mohly pokračovat dále. Přišly do Perníkové chaloupky k Jeníčkovi a Mařence a pekly perníček. Po Jeníčkovi a Mařence na děti čekal Maxipes Fík. Ani v očích Fíka nepoznaly, že při trhání dobrot z trampolíny je kontroluje a jisti sama starostka obce.
Po Fíku čekal na děti Bob a Bobek. Jejich milý úsměv z deky pod stromem děti uklidnil po Fíkovi a těšily se na bonbon za splněný úkol. Stejně na dece pod stromem čekala na děti s úkolem Víla Amálka. Děti si přisedly a pomáhaly s šitím. Smutně se odcházelo od Amálky, ale i Včelí medvídci čekali na děti. I když komáři otravovali pochod, včelky nepíchaly a po provedeném úkolu s úsměvem předávaly sladkosti. Nikomu určitě ani nepřišlo, že je na konci parku u splavu a pomalu se bude vracet zpět k bráně. Procházka upraveným parkem je pohádkou, i kdyby tu nebyl večerníček. Večerníček zde ale máme a na děti čekal Krakonoš se svou družinou z Krkonošských pohádek. Ani zde se děti nebály a odcházely k Machovi a Šebestové a dále k Makové panence s motýlem Emanuelem. Aby si děti oživily vše, co na cestě potkaly, čekal na poslední zastávce sám Večerníček s vyvěšenými pohádkami dnešního pochodu. I přes velké vedro a dlouhou cestu nebyla vidět na dětech únava, ale i přesto utíkaly k sokolovně s vyplněnou kartou pro palačinku a pití. Večerníčkův pochod byl báječnou přípravou na prázdniny.
František Pavlík
